neděle 20. prosince 2020

Ali přítel nejvěrnější 7 - opakování není matkou moudrosti

Babi bývala velmi krásná.

A byla si toho patřičně vědoma. O nápadníky neměla nouzi.

Krásní lidé to však ve stáří nemají jednoduché. Většinou velmi těžce nesou změny, které souvisejí se vzhledem. 

Babi není výjimkou. Každý zdvořilý pozdrav vnímá jako pokus o intimní sblížení. A nikdy nás neopomene upozornit, jak po ní dotyčný jede. 

Až jí to sebevědomí někdy závidím . 

Díky Alimu, se cítí být stále atraktivní a žádoucí. Někdy je to roztomilé. Zejména, když je dotyčnému o padesát méně. 

Babi taky miluje návštěvy. 

Je to báječná možnost vybrané oběti povyprávět několik oblíbených příběhů. 

A protože příležitostí není tolik, kolik by potřebovala, nezaváhá a vypráví pro jistotu bez přestávek jeden příběh za druhým, aby toho stihla co nejvíc.

Vydrží mluvit hodně dlouho. V podstatě se nám nikdy nepoštěstilo zažít okamžik, kdy by přestala mluvit sama od sebe. 

Příběhů nemá mnoho a tak je vypráví stále dokola. Ne, že by nebyly zajímavé, ale ne každý je takový držák, aby to vydržel. 

V takových případech se snažíme dotyčného oblíbence zachránit přesunem z babičina dosahu. 

Najdou se však i velmi odolní jedinci, kteří vydrží neuvěřitelné množství kol. 

Mají můj hluboký obdiv a za každou takovou návštěvu jsem nesmírně vděčná. 

Všechny příběhy znám v jejich původních verzích bez Aliho úprav i v pozdějších přepracováních. 

Slyšela jsem všechny nesčetněkrát. 

Někdy přemýšlím, jaké množství poslechů by se dalo kvalifikovat jako mučení. 

Většina našich přátel má za sebou spoustu opakování, o kterých se rozhodně nedá říct, že by byly matkou moudrosti. Spíš naopak. 

Moje stavy čas od času připomínají spíš šílenství než zmoudření. 

Občas přijde někdo nový, slušně vychovaný, který příběhy nezná. Přijdou mu zajímavé. Navíc se snaží být zdvořilý a co je nejhorší, má potřebu klást doplňující otázky. 

Snažíme se ho nenápadně, ale o to naléhavěji požádat, aby to nedělal. 

Když si nedá říct, bez milosti ho v tom necháme. 

Víc jak hodinu ještě nikdo nevydržel. 

Komu není rady, tomu není pomoci. 

Po chvíli  prosebných pohledů však většinou vyměkneme a dotyčného zachráníme. 

Babi v takové dny chodí spát s pocitem, jak hezky si popovídala. 
















6 komentářů:

  1. Perfektní, skvělé, prosím pište dál. Zdravím Vás ze 24tky! Laborky Covid Ústřední vojenská nemocnice Praha,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc 🤭. Každý takovýto komentář mě potěší. Zdravím do Laborek. Moc si vážím vaší práce. Držte se. ❤️
      Hanka

      Vymazat
    2. :-) trochu mi přijde, že tady by se mohl kruh vyznavačů dobrého moku uzavřít, při dostatečné konzumaci by návštěva mohla vydržet o krapet déle a otupělost alkoholem by přebila Aliho vypravěčské schopnosti :-)

      Vymazat
    3. Bývá nás víc, takže k výměně posluchačů dochází samovolně. Únavu materiálu nepodceňujeme. 😁

      Vymazat
  2. Ach, jak se mi chce zatleskat. Zažívám totéž jen bez Aliho, hodinové rozhovory s otcem a několik desítek příhod otáčených dokola, opakované ovšem s chirurgickou přesností včetně slovosledu. Říkám tomu zdravotní rozhovor, vím že to táta potřebuje k životu. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano. Není to snadné.
      Máma byla upovidaná i před tím, než si potykali s Alim. Nyní mě však množství verzí občas fakt dostane. Je však pravdou, že to mám pestřejší než než vy. Jen si nejsem jistá tím, kdo z nás je na tom líp. Přeju pevné nervy a hodně humoru v srdci. 🤗

      Vymazat

Velice si vážím všech, kdo si udělali čas a svým komentářem zhodnotili mé snažení. Uvítám všechny podněty, které by vás na téma péče o nemocné s alzheimerem zajímaly. Děkuji, že mě sledujete.

Napsali o nás

Článek Markéty Pilátové - Ti co se nevešli

Strašně ráda bych se s vámi podělila o radost, která mi málem podlomila nohy. Jedna z porotkyň Magnesia litera se o mém blogu zmínila ve své...