Ali přítel nejvěrnější - 25 - zase jsem umřela

 Poslední dobou v naší rodině přibývá úmrtí.

Například dneska mě babi pohřbila minimálně pětkrát.

Někdy si říkám, jestli si na mě nějak nezasedla. 

Nebo... že by za to mohl Ali? 

Vždyť jsem na oba hodná. Starám se o ně. Dělám, co jim na očích vidím.. 

Pravda, občas utrousím na Aliho adresu nějakou tu rádo by vtipnou poznámku. To je pravda. ale to bych nebyla já. 

Musím je přece trošku poškádlit. Vždyť ti dva jsou pořád spolu a chovají se jako dva puberťáci. 

Ale proč si z celé rodiny vybral zrovinka mě?!

Jo. Občas mu babi ukradnu na karty, ale jinak to snad tolik nepřeháním. 

Tak proč? 

Možná ještě ty noci.....  To babi po čokolce spinká, jako nemluvňátko, takže místo trajdání s Alim prostě spí. 

To by možná mohl být důvod. Ale proč hned takové morbidity?!

Jako by nestačilo mě jednoduše ignorovat. 

Kdekoho zázračně oživuje... maminku, tatínka, babičku... ,takže je to u nás samé z mrtvých vstání, jenom mě neustále pohřbívá. Nikoho jiného.

Přiznám se, že se mě to trochu niterně dotýká a cítím v sobě takový maličkatý pocit bezpráví. Taky jsem kvůli tomu na Aliho pěkně naštvaná. 

Ale může si za to sám. 

Kdyby se s ním dalo rozumně mluvit, tak jsme se mohli v klidu domluvit. Chvíli já, chvíli on. 

Jenže s Alim se rozumně prostě mluvit nedá. 

Ale jestli si myslí, že to jen tak vzdám, tak to mě nezná. Jsem beran. 

Takže milý Ali. Máme tě rádi, ale ber na vědomí, že karty s babi prostě hrát budu, ať se ti to líbí nebo ne. A tu čokoládu jí taky dám.

Jsi na tahu.... 

Recept - spací vaječný koňak

Vaječný koňak

2x salko

2x neslazené kondenzované mléko 

2x 45% smetana 

2x méně tučná smetana 

20 vaječných žloutků

1x vanilkový cukr 

Rum konopný (konopné listí na 7-14 dnů naložit) 

Smetany, salko i "nesalko", žloutky  a cukr rozšlehat. 

Pomalu, za stálého míchání zahřívat do okamžiku, kdy se začne tvořit pěna. 

Nechat vychladnout (občas promícháme). 

Přilít rumu dle chuti (pro staroušky méně). 

Podávám před spaním (u nás jen výjimečně - babi je nedobrovolný abstinent) 

Poznámka : vaječné žloutky mají blahodárný vliv na mozek. jsou nejbohatším zdrojem cholinu. Je to základní látka pro dobrou funkci mozku. 

Recept - spací čokoláda

Spací čokoláda 

Máslo rozpustime ve vodní lázni (4x)

Konopné listí (ne palice-má to zklidnit, ne omámit) nadrtíme a vylouhujeme v rozpuštěném másle (alespoň 20min za stálého zahřívání), poté scedíme. 

Sušené plody nakrájíme nadrobno (švestky, meruňky, goji, rozinky, slunečnicove semínko, konopné semínko...) a rozprostřeme na plech (do ohrádky na pečící papír).

V mise smícháme ostatní suroviny: 

100g kakaa

1x vanilinovy cukr

1 vrchovatou lžíci mleté ceylonske skořice 

1/2 hrnku sušené smetany (nebo dle chuti) 

Špetku soli 

Cukr krupice dle chuti (směs vždy ochutnám) 

Můžete přidat pro výživu mozku:

2 rovné lžíce sypkého hořčíku

2 vrchovate lžíce lecitinu

2 rovné lžíce taurinu

Vše v misce promíchám a postupně vmíchám do rozpuštěného másla tak, aby vznikla hustší ale tekutá hmota, kterou ihned naleju na plech s plody. Čokoládu dám do chadna, po vychlazeni nakrájím na kostičky a nechám alespoň 1 den odležet, aby se chutě prolnuly. Většinou to déle nevydržíme a hned používáme. 

Dobrou chuť 

Ali přítel nejvěrnější - 24 - trvalky

Přestalo mrznout, z nebe padá voda a mlha zakryla celý výhled. Dneska je prostě krásně hnusně. 

Babi tohle počasí nemá ráda, ale Ali si v něm vyloženě libuje. Ví, že babi bude jenom jeho. 

Jak začne tohle nanicovatý a ufňukaný počasí, jsou ti dva zalezlí v pokoji a z televizních pořadů si vybírají tipy na nové výlety časoprostorem. 

Ne, že bych jim to nějak záviděla...

Vzpomněla jsem si na doby, kdy byla babi se svou neutuchající akčností "na zabití".  

Co bych za to dneska dala...

Máme docela velkou zahradu a záhonová část ji tehdy přitahovala jako magnet. 

Tak strašně mi chtěla pomáhat, že mi vždycky vyplela úplně všechno. 

Nějaké zákazy nebo prosby totálně ignorovala. Měla zkrátka svou představu, jak má zahrada vypadat a té se držela. 

Zakázané ovoce chutná prostě nejlépe. 

Občas mi vyplela celou sadbu. Záhony pak byly čisté, jako slovo boží. 

Svému stylu zahradničení se babi věnovala v každé volné chvilce. Zejména, když si byla jistá, že jí nikdo nevidí a nebude rušena. 

Nebyla líná vstát o dvě hodiny dřív, jen aby to stihla, než se vzbudíme. 

Jindy se nenápadně proplížila kolem zdi tak, aby ji nikdo neviděl. 

Využila zkrátka každé příležitosti, kdy jsem se nedívala. 

Radši bych hlídala pytel blech!

Babi doslova sršela dobrými nápady a realizovala je s neskutečným nasazením. 

Děti ve škole by zajásaly, neboť biologii by dokázala svým neotřelým pohledem vystavět na zcela nových, pokrokových, ale hlavně jednodušších základech. 

Stávající, zbytečně složité rozdělení rostlin na jednoletky, dvouletky a trvalky nahradila jednoduchým trvalky - nertvalky. 

Rozlišování těchto dvou skupin probíhalo geniálně jednoduchým způsobem. Co přežilo, byla trvalka. 

Nutno podotknout, že tato skupina nebyla příliš velká. 

Pokud by se podařilo toto zjednodušení prosadit, byl by to průlom ve vnímání i kategorizaci celé rostliné říše. 

Dnes už na zahradu sama nedojde a těšíme se na léto, kdy může být celý den venku. Před domem je příjemný stín a babi tu má dokonalý přehled o všem, co se kde šustne. 

Doufám, že si toho ještě užije, a Ali si občas odběhne taky někam jinam. Třeba... podívat se na ty trvalky. 

Hlášky - 4 - to byl ale den

 Po příchodu z práce:

"Ahoj babi! Jak si se celý den měla?"

Babi po celém dni u televize :

" Jsme si dneska mákly. Bylo toho strašně moc. Jsem ušlapaná, jak jsme celý den lítaly. Bolí mě z toho celej člověk." 

"Babi, vždyť jsi byla celý den doma." 

Babi s tajemným, šibalským úsměvem:

"To si jenom myslíš... My toho dneska nachodily.." 

 "A s kým babi?" 

"No s holkama. Jak sem chodí."

"Kterýma holkama ?" 

"Já nevím, jak se jmenujou. Počkej...  Tady to bylo napsaný. Hanka!" 

"A kdo to je?" 

"No moje dcera." 

"Tvoje dcera jsem já." 

"Ty přeci nejsi moje dcera............ Ty jsi Hanka?" 

"No jo babi. Už je to tak." 

"Už se mi to plete. Ale můžeš bejt klidná. Všechno jsem uklidnila a srovnala...i venku..... " 

"Vždyť já vím babi. Jako dycky."

Rozhlédnu se na ten binec kolem a zeptám se. 

"Máš hlad?" 

A vím, že řekne. "Trošku. Ale ne moc." 

Ali přítel nejvěrnější - 23 - kostel

K dnešnímu blogu mě inspirovala moc milá zprávička, která mi přišla na messenger. 

Psala mi paní, která se rozhodla vzít si maminku z LDN domů. 

Maminka je prý hodně sprostá a agresivní, což je velmi nepříjemný a ubíjející stav. 

Připomnělo mi to babi před několika lety, kdy s ní opravdu nebylo lehké pořízení. 

Je zrozencem ve znamení býka. Takový trošku generál. Doma muselo vše šlapat podle jejích představ a málokdy dala na názor někoho jiného. 

O to hůř snášela počáteční Aliho oťukávání v době, kdy jí začal projevovat svoji náklonnost . 

Drobné výpadky, pocit zastřené mysli... Takový ten stav, kdy jste za sklem a na život koukáte, jako by ani nebyl váš. 

V  příspěvcích jsem před časem psala, že babi tenkrát hodně pila, což jsem netušila, dokud se k nám nepřestěhovala. 

Na tuhle dobu moc ráda nevzpomínám. 

Okamžik, kdy jsem se rozhodla od sebe Aliho a  Notordu odtrhnout, byl pro babi šok. 

Trvalo to téměř dva roky než i okolí pochopilo vážnost situace a přestalo babi pití tajně nosit. 

Zkoušela to na mě po dobrém, po zlém, hrála na city, vyčítala, prohledávala šuplíky a skříně, a těch jadrných jmen, co jsem dostala! Do té doby jsem netušila, jak je v tomto směru čeština barvitá a rozmanitá. 

Je to strašný! Dáváte ze sebe vše, čeho jste schopni a sklízíte jen urážky a zlobu. 

Byly však naštěstí i hezké chvilky. 

Jednou, když to babi ještě fyzicky dávala, jsme šly na nákup. Procházkou jsme to vzaly až na náměstí, aby měla trochu pohyb. 

Z místního kostelíka zněly varhany, na babi to nějak dosedlo a byla celá taková naměkko. 

Úsměvné na tom bylo, že babi je celý život zarytým ateistou. 

A tenhle bezvěrec a neznaboh mě najednou táhnul do kostela!

Pomalu jsme vstoupily a já, obtěžkaná taškama doufala, že zůstaneme diskrétně stát v pozadí. Abychom nerušily. 

Jenže, to by nebyla naše babi. S bezelstnou samozřejmostí si to namířila do lavice uprostřed kostela a s hlasitým zaskřípěním se usadila. 

Tak jsme tam tak seděly a poslouchaly ty varhany, pana faráře a modlitby. 

A bylo nám příjemně. 

Nepatřičně, ale příjemně. 

Vydržela tam sedět až do konce. 

Vzala jsem s povděkem alespoň to, že nepoužila svěcenou vodu a nepokřižovala se, protože nevím, co by si o nás ten nahoře pomyslel. 

A takový je Ali. Někdy rozbrečí, jindy rozesměje a někdy je s ním prostě jen fajn. 

Tak se držte :o) 

Ali přítel nejvěrnější - 22 - hokus pokus

V sobotu jsem dospěla k zajímavému závěru.

Několikahodinová hra karet sice babi, vyřadila mozek z provozu, ale celé následující dopoledne nepadla jediná otázka mimo mísu. 

Docela mě to zaujalo a rozhodla jsem se udělat takový malý test, abych zjistila, jestli to byla jen náhoda. 

Po obědě jsme usedly ke stolu a začaly hrát.

Hrály jsme celé odpoledne. Babi se opět soustředila na hru, která ji evidentně velmi baví, navzdory tomu, že jsem tentokrát vyhrávala. 

Kolem šesté jsem šla nakrmit zvířata, což babi dost nelibě nesla. Seděla u stolu a rukama do něj nedočkavě plácala, jakože zdržuju! 

Byla jako malé dítě, kterému vzali hračku. 

Situace kolem stavu mysli se opakovala, jako přes kopírák. 

Během půl hodiny po skončení hry byla zase jinde. 

Přišlo mi to, jako když vypnete program v počítači. Tam někde to je, ale aktuálně vidíte kulový. 

Pořád se ptala, kdy pojedeme za maminkou, aby neměla strach, kde tak dlouho jsme. V reakci na moji poznámku, že maminka umřela před 40 lety, se opravila, že vlastně myslela babičku... Uaaa.?!

Ali má fakt smysl pro humor. 

Nevydržela jsem to a pár kol před spaním jsme ještě, v rámci zachování mého zdravého rozumu, daly. 

Druhý den byla, opět v naprosté pohodě. 

Vyspinkaná do růžova, úsměv na tváři, bez problémů prováděla ranní činnosti. 

Pro úplnost, aby byl pokus řádně popsán, musím připomenout, že babi vždy na noc dostává spací čokoládu, která ji vždy zklidní, takže rána bývají všeobecně poměrně v klidu.

O víkendu pokus ještě jednou zopakuju. Konec konců, jistota je jistota. Abych nedělala předčasné závěry. 

Nicméně to zatím vypadá, že hraním se skutečně zlepší vnímavost, i když se to projeví se zpožděním. Nevydrží to dlouho a velmi rychle vzniká závislost na hře. 

Tak teď nevím, co je lepší. Mít doma gemblera, který je schopen vás uondat hrou nebo Aliho, který vás umoří svou náklonností? 

V pondělí jdu do práce a přítel karty nehraje, tak se to snad nějak vyřeší samo.