Když si něco pojmenujete, získáte k tomu úplně jiný vztah.
Od té doby, co jsme Alimu dali jméno, stal se skutečným členem naší rodiny.
Je to s ním stejné, jako s jakýmkoliv jiným příbuzným. Nemůžete si ho vybrat, nemůžete ho nechat zmizet, a tak jsme ho vzali na milost.
Někdy je veselý, jindy by ho člověk nejradši něčím praštil, ale většinu času nám jen komplikuje život, leze nám na nervy a dmítá se hnout.
Babi si dokonale omotal kolem prstu a nás donutil ho respektovat.
Jako na houpačce. Jednou má náladu dobrou, jindy je melancholické, pak zas vzteklý nebo neskutečně paličatý. Jako malé dítě. Babi však totálně podlehla jeho kouzlu a odmítá používat mozek i nohy.
O co víc nepoužívá hlavu, o to víc klade všetečných otázek. Nemyslím různých otázek. Na každý den si vybere tak dvě nebo tři a ty pak klade celý den.
Včera jsme měli den kolik je hodin, kdy někdo přijde a kdy pojedeme domů.
Otázky během dne naštěstí střídá. To aby mě tak rychle neudyndala.
Možná, že zkouší, jestli jsem ve střehu. Je to taková hra na to, kdo dýl vydrží.
Babi klade a já se snažím, aby přemýšlela nebo se alespoň hýbala a tak kladu taky. Protiotázky.
A kolik myslíš, že je hodin ?
A kdopak by měl přijít?
Tebe to se mnou neba?
A kampak bys chtěla jít?
S hodinami je to pravda složitější. Musí otočit hlavu nebo se zvednout, a to se jí moc nechce.
Jenže já jsem beran, takže jsem fakt hodně tvrdá a neřeknu. Fučík byl proti mně vyloženě ukecanej frajer.
Babi střelí něco od boku a já na to, že ne, tak to zkusí znovu a znovu, až nakonec vstane a podívá se.
Někdy se mnou hraje tipovací soutěž. Zkouší se trefit do správné odpovědi. Je v tom dobrá a vydrží fakt dost dlouho.
Třeba jaký je rok. Vyjmenovává jeden po druhém a mě to připomíná počítání oveček.
Umí však překvapit a občas mě převeze tím, že se podívá do novin, což vnímám jako významný úspěch celého snažení . Spojení proběhlo a babi využila své kombinační schopnosti!
Co chtít víc?
Dnes jsem náhodou našla váš blog a jsem nadšená. Opravdu si dovedu představit ten váš "ventil" vydaný knižně. Několik let jsem žila v hodně podobném "světě" a vím, jak náročné to je...... klobouk dolů před vámi a pokud vás to neurazí, čtení vašeho blogu bude teď můj ventil :-) Taky to potřebuji...držte se ...
OdpovědětVymazatMoc děkuju. Pro tyhle okamžiky teď žiju. Zpětná vazba je pro mě strašně důležitá. Mám radost, když příběhy někomu zvednou náladu. 🥰
Vymazat