Babi vždycky ráda nakupovala. Ale v době, kdy se přistěhovala, jí popadla doslova nákupní horečka a začala pořizovat "potřebné věci".
Vztah s Alim tehdy ještě nebyl tak důvěrný, takže zvládala spoustu věcí sama. Včetně nákupů "na dálku". Byla na výhodných nákupech a zaručených výhrách závislá. Stala se VIP zákazníkem nejedné zásilkové společnosti. Takovej nefalšovanej gembler.
Jakmile se ve schránce objevila barevná obálka slibující statisíce, nebyla k udržení.
Čím více objednávala, tím častěji obálky chodily. A tak se nám doma začaly hromadit předměty, bez kterých se v žádném případě nemůžeme obejít. Rohožka do neexistujícího sprchového koutu, chrániče plynového sporáku na náš elektrický, rozměrově nepoužitelná rohožka, tančící Santové, předražená sadba zeleniny a květin, kterou si běžně připravujeme sami za zlomek ceny, nejrůznější nářadí, ....
Zkrátím to. Co týden, to balíček.
Víra ve výhru byla naprosto neotřesitelná, nevyvratitelná a blbostí a dárečků přibývalo. A protože jsme tyto dary nevděčně odmítali, babi je na potkání vnucovala každému, kdo k nám přišel. Natruc. Aby nám ukázala, jak se to všem líbí, a jak jsme hloupí.
Zkoušeli jsme všechno možné. Odebírat objednávkové formuláře, vyhazovat, vysvětlovat... Bez valného výsledku, protože firmy si své VIPky opečovávaly a telefonicky ověřovaly, proč že si tak věrný zákazník objednává méně.
Babi byla jak tajnej agent. Tajně nakupovala a následně ty hovadiny, které už nechtěli ani kamarádi, s neskutečným nasazením a důvtipem schovávala po celém domě i venku .
Rázně a nekompromisně jsme zakročili, když objednala paletu pracích prášků a jen velkou náhodou se nám podařilo dodávku zrušit. Odebrali jsme doklady, kartu i mobil.
Ano. Toto období bylo psychicky velmi náročné. Babi se o svá práva bila jako lev a zkoušela to na mě na všechny způsoby. Padaly vulgární výrazy, výhrůžky, prosby a výčitky střídalo citové vydírání i výbuchy vzteku.
Vím, že za to nemohla. To jen Ali zkoušel, co všechno si může dovolit a byl pořádně naštvaný, že mu to nevyšlo.
Léčba šokem naštěstí zabrala a dnes si babi na zásilkovky ani nevzpomene. Nechodí ani ty obálky a toto období připomínají jen dva, ve skříni schovaní Santa Clausové a jejich Jingle Bells.
Jingle bells, jingle bells
Jingle all the way....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Velice si vážím všech, kdo si udělali čas a svým komentářem zhodnotili mé snažení. Uvítám všechny podněty, které by vás na téma péče o nemocné s alzheimerem zajímaly. Děkuji, že mě sledujete.