Ali přítel nejvěrnější - 138 - když komunikace vázne

Babi měla vždycky nádherné a zdravé zuby. Na rozdíl ode mne. Souhrou nesmyslných domněnek a zbytečných, nepochybně značně finančně podbarvených, doporučení si nechala vytrhat všechny horní zuby s tím, že si nechá udělat pevnou náhradu. Ta se však nechytla, a tak babi nakonec skončila s obyčejnýma cvakačkama a slušným průvanem v peněžence.

Nic proti tomu, ale myslím, že toho nakonec strašně litovala. Nikdy však neřekla ani slovo. Měla svou hrdost. Žádné stěžování nebo rozčilování nad rozlitým mlékem. Jen se s tím snažila naučit žít. 

Před nějakým časem, tedy v době, kdy se ještě společně s mezikontinentalštinou a telepatií snažila používat i rodný jazyk, jsem si na to vzpomněla.

Právě jsme večeřely. Najednou se zarazila a obdařila mě dlouhým, významným pohledem.

Babi: "Hani, budeš mi muset udělat ty..." Ukazuje prstem do pusy.

Já: "Co že ti budu muset udělat?"

Babi: "No tady todle."

Já: "Ty myslíš zuby?"

Babi: "No."

Já: "Vypadám snad jako zubař? Dvacet let let je nemáš a teď ti začaly chybět?"

Babi: "No já myslela, že když už to děláme, tak že bys mi je mohla udělat."

Já: "Babi. To, že tě krmím ještě neznamená, že umím dělat zuby. Neumím. Nejsem zubař."

Babi: "No abych měla plnou pusu."

Já: "Tak já ti do ní dám další sousto. Co ty na to?"

Babi automaticky otevřela pusu a bylo po problému. 

Už jsme byly skoro po jídle, když kolem nás prošel Petr.

Petr: "Tak co babi? Je to dobrý?

Babi nic. Přidal tedy na hlasitosti.

Petr: "Babi. Babi! Babi!!! BABI!!!"

Babi (flegmaticky): "Je na záchodě."

Ano. Některé dny jsou díky Alimu i silné nedoslýchavosti a slepotě naší babi plné  nepochopení. Komunikačně to prostě poněkud vázne. 

Na gauči vedle babi se mezitím uvelebila kočka. A protože je Petr čas od času doslova ztělesněním "inteligentního" humoru, neodpustil si další dotaz.

Petr: "Babi. Nechceš kočku?"

Babi opět nezklamala a bezelstně odpověděla:

Babi: " Tak mi tedy kousek dej. No."

Ještěže už byl večer a babi šla spát. Bůhví, jaké otázky by byl ještě schopnej vymyslet. Jak se říká. V nejlepším se má přestat. To je stará známá pravda. No. A pro babi to aktuálně znamenalo "Vyčůrat, pomodlit a spát". Samozřejmě pouze obrazně, neboť je babi zarytou ateistkou. 

Tak dobrou. Uf.