Jsou vánoce. Jednoho to nutí vzpomínat a možná i trochu rekapitulovat.
Jsem z toho maličko naměko, takže jsem vděčná, že se všichni rozptýlili po domě a dělají neviditelné.
S babi jsme osiřely v kuchyni.
Je dnes o hodně víc v přítomnosti, takže včerejší čokoláda patrně zabrala a s Alim si buď dali šlofíčka ve všech TEĎ a TADY , a nebo, pro jednou, zůstali s námi doma.
Pokud bych si mohla tipnout, klonila bych se k druhé variantě, protože dnes nezazněly žádné všetečné otázky ani příběhy. Sedíme tiše a posloucháme rádio.
Hrajou krásně.
Nádherný klid, jaký jsem dlouho nezažila.
Vařit nemusím, takže si jen tak lenoším.
Kluci si zalezli do pánského klubu, což je místnost, kam je ženám vstup nedoporučen.
Ne, že by tam nesměly, ale protože je to jen pro silné nátury.
Pánský klub si totiž uklízí pánové sami. A když k tomu fakt dojde, je to opravdu drsný. Jen pro opravdové chlapy.
Nicméně si jeho existenci nemohu vynachválit.
Chlapci si zalezou, většinou s nějakou tou lahvinkou a řeší si svoje mužské záležitosti a já mám čas věnovat se méně důležitým činnostem.
Do každé rodiny pánský klub!
Bože! To je idylka!
.... mimořádná linka Praha - Tokio aaa..
Žádné komentáře:
Okomentovat
Velice si vážím všech, kdo si udělali čas a svým komentářem zhodnotili mé snažení. Uvítám všechny podněty, které by vás na téma péče o nemocné s alzheimerem zajímaly. Děkuji, že mě sledujete.