"Kam se chystáš, že jsi oblečená a v botách ?"
"Jsi říkala, že někam půjdeme."
" Babi. Je večer. Nikam nejdeme. To se ti asi něco zdálo."
"Jé. Já myslela, že je ráno . Jsem se vzbudila..."
Oblékne se do pyžama.
Za chvíli se vrátí opět oblečená.
"Proč jsi se zase oblékla? Je večer. Nikam nejdeme."
"Já myslela, že to budeme muset dodělat..."
"Co bys chtěla dodělávat?"
"No.... rovnaly jsme ty věci..."
"Jaké věci?"
"No... tady v podniku. Aby to bylo v pořádku.."
"Tady žádný podnik není. Tady jsme doma."
"A co tady okolo.. nebo tam nahoře..?"
"Ani v okolí, ani nahoře žádný podnik není .."
"Vždyť tu byla ta naše šéfová.."
"Jaká šéfová?"
"No ta, co nás tu má na starost."
"Babi. Žádnou šéfovou nemáme. Tohle je domov. Ne podnik. Jsme doma. Všechno je hotový, vyřízený a zařízený. Nemusíš vůbec nic řešit."
"Tak to se mi ulevilo. Já jsem se bála, abychom to stihly "
"No vidíš. Tak se zase převlékni do pyžama a jdi si lehnout."
"Tak dobrou."
"Dobrou."
Žádné komentáře:
Okomentovat
Velice si vážím všech, kdo si udělali čas a svým komentářem zhodnotili mé snažení. Uvítám všechny podněty, které by vás na téma péče o nemocné s alzheimerem zajímaly. Děkuji, že mě sledujete.