Poslední dobou v naší rodině přibývá úmrtí.
Například dneska mě babi pohřbila minimálně pětkrát.
Někdy si říkám, jestli si na mě nějak nezasedla.
Nebo... že by za to mohl Ali?
Vždyť jsem na oba hodná. Starám se o ně. Dělám, co jim na očích vidím..
Pravda, občas utrousím na Aliho adresu nějakou tu rádo by vtipnou poznámku. To je pravda. ale to bych nebyla já.
Musím je přece trošku poškádlit. Vždyť ti dva jsou pořád spolu a chovají se jako dva puberťáci.
Ale proč si z celé rodiny vybral zrovinka mě?!
Jo. Občas mu babi ukradnu na karty, ale jinak to snad tolik nepřeháním.
Tak proč?
Možná ještě ty noci..... To babi po čokolce spinká, jako nemluvňátko, takže místo trajdání s Alim prostě spí.
To by možná mohl být důvod. Ale proč hned takové morbidity?!
Jako by nestačilo mě jednoduše ignorovat.
Kdekoho zázračně oživuje... maminku, tatínka, babičku... ,takže je to u nás samé z mrtvých vstání, jenom mě neustále pohřbívá. Nikoho jiného.
Přiznám se, že se mě to trochu niterně dotýká a cítím v sobě takový maličkatý pocit bezpráví. Taky jsem kvůli tomu na Aliho pěkně naštvaná.
Ale může si za to sám.
Kdyby se s ním dalo rozumně mluvit, tak jsme se mohli v klidu domluvit. Chvíli já, chvíli on.
Jenže s Alim se rozumně prostě mluvit nedá.
Ale jestli si myslí, že to jen tak vzdám, tak to mě nezná. Jsem beran.
Takže milý Ali. Máme tě rádi, ale ber na vědomí, že karty s babi prostě hrát budu, ať se ti to líbí nebo ne. A tu čokoládu jí taky dám.
Jsi na tahu....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Velice si vážím všech, kdo si udělali čas a svým komentářem zhodnotili mé snažení. Uvítám všechny podněty, které by vás na téma péče o nemocné s alzheimerem zajímaly. Děkuji, že mě sledujete.