Celé dopoledne probíhalo v zajetém rytmu. Zvířata, snídaně, nákup i týdenní zpracování masa.
Babi dělala logistickou podporu. Seděla se mnou v kuchyni a pečlivě hlídala, abych měla při vykošťování ty kuřecí čtvrtky pěkně v zákrytu a nedej bože mi nevyčuhovaly z mísy.
Nemoc z povolání, kterou chytla při doplňování zboží v samoobsluze, kam chodívala na brigádu.
Nutkavá potřeba, mít vše vyrovnané se u ní rozvinula doslova v obsesi. Nemůžete nikde jen tak něco položit, aniž by to babi okamžitě neuklidila, nepřemístila nebo alespoň nepošoupla o pár milimetrů dál. Je s tím na zabití.
Velmi dobře ví, že to dělat nemá. Jenže si nemůže pomoct a využije každou chvilku naší nepozornosti. Přivádí nás tím do stavů šílenství. Některé věci hledáme i několik dnů. Největší taškařice to je, když člověk spěchá. To se kolikrát nasmějeme až se za krky popadáme.
"Babi, kam jsi mi dala misku pro psa. Měla jsem ji tady na odkapávači."
"Já nevím kde je. A jak vypadala? A nemohla sis jí někam dát?"
"Já ji nikam nedala, ale potřebuju nakrmit Amy."
"A nevzali si ji, jak tady byli ty lidi?"
"Tady nikdo nebyl. Babi nezlob. Zase na mě zkoušíš nějaké nesmysly."
Ali samozřejmě dělá, že se ho to netýká, zcela nepokrytě se mi tlemí a odmítá mi pomoct. Za zádama se mi drze směje přímo do očí.
A tak běhám po celém baráku a hledám tu podělanou mísu, abych mohla nakrmit to nebohé zvíře, které už na mě vrhá vyčítavé a hladové pohledy.
"Kam jsi ji mohla dát?"
Zoufalá, ale víceméně pouze řečnická otázka, na kterou jsem ani nečekala odpověď.
"Vůbec si neuvědomuju, že bych jí měla v ruce. Nemůže být někde zastrčená?"
"Proč mi to děláš babi? Co jsem ti udělala? Já musela být v minulém životě taková mrcha!"
"Když já mám ráda pořádek."
"A víš, co ti na to Bílej tesák viď? Radši mi řekni, kam si to mohla dát."
"A co hledáš?"
"Aaaaaa..."
Už jsem to málem vzdala, když v tom jsem otočila hlavu a uviděla JI!
Zastrčená za terárkem. V podstatě celou dobu na očích. Nejgeniálnější schovky jsou ty, co jsou nejlíp vidět.
A tak se ta moje psí holka přeci jen dočkala.
Teď ještě najít cedník na proplach masa pro číčule a bude zase všechno v pořádku.
Uf. Někdy je to dřina...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Velice si vážím všech, kdo si udělali čas a svým komentářem zhodnotili mé snažení. Uvítám všechny podněty, které by vás na téma péče o nemocné s alzheimerem zajímaly. Děkuji, že mě sledujete.