Ali přítel nejvěrnější -126 - co tam píšou?

Tak jsem na to asi konečně konečně kápla. Pořád mi bylo divné, proč babi přestává pro komunikaci s jinými dimenzemi preferovat dříve tolik oblíbené portály. Pro snadnější kontakt začala flexibilně využívat vyspělou mimozemskou technologii, která umožňuje daleko rychlejší a pohodlnější použití. 

Je sice pravdou, že nový systém jaksi nepodporuje odesílání zásilek, s kterými máme poslední dobou pořád nějaké problémy, ale pro běžnou komunikaci je naprosto ideální. A co je nejdůležitější, že je mobilní. Babi ho tak může použít v podstatě kdykoliv, aniž by si toho někdo všimnul.

Je to fascinující! Dokáže díky tomu zcela nepozorovaně komunikovat s Alim, ale klidně i s celým vesmírem. 

Nemohla jsem uvěřit, že je něco takového vůbec možné. Nedokážu domyslet, jak velký přínos by to mohlo mít pro celé lidstvo. "A přitom taková blbost.", jak by řekl klasik. Kdepak. Já to říkám pořád. Vývoj jde nezadržitelně kupředu a nedá se zastavit.

Babi seděla, jako obvykle, u stolu v kuchyni. Bylo už po obědě, a tak si občas klimbla, a nebo s Alim probírala tipy na další výlety do nejrůznějších koutů naší galaxie. 

Psala jsem něco na počítači, když v tom mě zaujalo babi podivné šeptání. Zvedla jsem oči a chvíli jí pozorovala. Teď teprve pochopíte celou genialitu onoho zařízení, o kterém se výše zmiňuju.

Vzala totiž do rukou složený, zdánlivě obyčejný kapesník a četla z něj jakési tajemné zprávy.

Já: " Babi. Co to tam studuješ?"

Babi: "Modely."

Já: "Aha. A jaký modely?"

Babi: "Slov."

Zpočátku jsem nemohla uvěřit, že slyším správně. Hlava mi to jednoduše nebrala. Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkala. Musela mi to zopakovat, abych se ujistila, že dobře slyším. 

Já: "Modely slov? Ahá. Já nevěděla, že tam je něco napsanýho. A co tam píšou?"

Babi byla plně zaujatá četbou. Vůbec nevnímala moji přítomnost. Musela jsem otázku několikrát zopakovat.

Babi: "Co tam píšou?... Trh terální sesliní."

Přiznám se, že vůbec netuším, co ten výraz znamená, ani jestli jsem to správně odposlechla, ale určitě to bylo hodně důležitý. 

Já: "A ještě něco?"

Babi: "Trsat."

Já: "Trsat? Jo? No to jsou mi věci. A co tam ještě píšou?"

Babi: "Stanoveným... já tady píšu silným, ale... snad je to správně."

Já: "Jo to jsi psala ty? Jo?... To si psala ty."

Babi: "Jo takhle... Silným."

Pak si babi strčila "kapesník" blíž k očím, aby lépe viděla a soustředěně ho studovala. Po chvíli mě přemohla zvědavost a opět jsem se nesměle zeptala:

Já : "Co tam píšou babi?" 

Babi se na mě tajemně podívala a odpověděla:

Babi: "Nic." 

Já: "Že to tak čteš. " 

Babi: "Není to nic zajímavýho."

Poté babi kapesník odložila. Víc jsem se nedozvěděla. Patrně si uvědomila, že bych ty informace mohla zneužít. Raději jsem přestala naléhat. Možná mi někdy... v budoucnu... bude umožněno proniknout i do těchto tajů. To však záleží na spoustě atributů, na které zatím mentálně nemám. 

Technika je prostě technika.